Naše území leželo většinu válečného období
1939-45 hluboko v týlu pozemních bojů a
letecké operace, nálety, letecká střetnutí nebo
havárie bojových letadel byly jediným
připomenutím probíhajícího konfliktu a
domácí obyvatelstvo bylo jen pasivním
svědkem a někdy i obětí událostí probíhajících
na českém nebi.
Dne 24. srpna 1944 americké bombardéry prvně
zaútočily v centru německého protektorátu. Cílem
byla rafinérie a letiště v Pardubicích a rafinérie v
Kolíně. Ráno ze základen v jižní Itálii odstartovaly
tři stovky bombardérů 15. letecké armády k 1400
km vzdálenému cíli. Každý nesl v pumovnici 10
kusů bomb GP 500 lb (General Purpose / všeobecné
použití - 227 kg). U některých strojů se objevily
technické závady, a aby se udržely pod ochranou
svazu, musely náklad bomb předčasně nouzově
odhodit. Další bombardéry nemohly bomby
odhodit, neboť jim zamrzly zámky držící bomby v
pumovnici. Odlétaly od cíle s otevřenou pumovnicí
a bomby se náhodně uvolňovaly, když strojem
zatřásl vzdušný vír. Vážné škody proto neutrpěly
jen Pardubice a Kolín, zasažena byla také Chrudim
nebo Kutná Hora a další neškodné odhozy bomb
lemovaly celou trasu bombardovacího svazu.
Dva bombardéry odhodily svůj náklad bomb také
v okolí Zdislavic. Velitel Okresního četnického
velitelství v Ledči nad Sázavou Kpt. Josef Šulc
svéráznou němčinou vypracoval 25. srpna 1944 pro
Zemské četnické velitelství v Praze dvoustránkové
hlášení „Nepřátelský bombový teror v okrese Ledeč
n/S.“. V jeho úvodu píše, že mezi 11.30 až 11.55
hodinou přeletělo nad okresem (tehdejší okres
Ledeč nad Sázavou) z jihu na sever přes 300
čtyřmotorových nepřátelských bombardérů. Zpět
na jih se vracely mezi 12.30 až 13 hodinou. Podle
výpovědi několika pozorovatelů, letěly ve výšce
přes 3 tisíce metrů a nebylo možné rozeznat jejich
označení. Německé četnictvo v Ledči n/S. vyhlásilo
krátce před 12.20 hodinou letecký poplach. V
následujícím čase hlásily podřízené četnické
stanice dopad 9 prázdných nádrží od benzínu. V
závěru hlášení uvádí, že nádrže budou soustředěny
na četnické stanici v Ledči n/S. a následně dle
pokynů odeslány na leteckou základnu v
Německém (od roku 1945 Havlíčkově) Brodě.
Hlavním předmětem hlášení ale byl dopad bomb
u Chmelné. V 13.04 telefonovali ze stanice
Pravonín, že do polí mezi obcí Chmelná a Borovnice
dopadlo 9 tříštivých bomb. Zásah četníků Kpt. Šulc
popisuje: „K zjištění případných škod vydal jsem se
společně s okresním hejtmanem JUDr. Vladimírem
Klimentem a důstojníkem Luftschutzu Lt.
Johannem Morwitzem ihned na místo dopadu
bomb, kde byl o zjištěno, že severně od
protektorátní silnice v lese zvaném „Židovský
kopec“ jihovýchodně od obce Zdislavice v okrese
Benešov se nachází 10 kráterů po bombách asi
2,5-3 m hlubokých a 15 m širokých. Okolí kráterů
po bombách pokrývalo velké množství písku a
kamení i velkých kamenů. V lese a na sousedních
polích leželo několik vyvrácených a polámaných
kmenů stromů a větví, které byly vymrštěny až do
vzdálenosti asi 100 metrů.
Východně od obce Chmelná asi 200 m ve směru
na sousední Borovnice na sousedících polích
zemědělců Josefa Martínka z Chmelné č. 9 a Josefa
Martínka z Chmelné č. 11 dopadlo dalších 9 bomb.
Zasáhly plochu asi 90 x 70 m a vytvořily krátery
4-5 m hluboké a až 20 m široké. Hlínou a pískem
bylo zasypané široké okolí a byla zničena
odvodňovací drenáž v ceně až 15 tisíc K. Tlaková
vlna rozbila okna v domě starosty Antonína
Klepáče. V blízkosti dopadů bomb byl
dvaadvacetiletý Josef Holešovský, syn zemědělce z
Chmelné č. 10, který potom měl bolesti uší. Ostatní
osoby pracující na polích v okolí zůstaly bez
zranění.
Podle svědectví starosty A. Klepáče, který také
pracoval na poli asi 300 metrů od dopadu bomb,
přiletěl asi v 12,10 hodin od Prahy ve velké výšce
svaz nepřátelských letadel. Podle jeho názoru,
napočítal asi 75 letadel. Přilétaly ve vlnách po
devíti, když letadlo z poslední skupiny svrhlo
bomby. V dalším letu pokračovaly ve směru na
Tábor. Ještě předtím slyšel starosta vzdálené
detonace, které pocházely od bomb, které spadly
na Židovském kopci již za hranicí okresu Ledeč n/
S.“
Zřejmě popis po návratu četnického velitele
posloužil městskému kronikáři v Ledči nad Sázavou
k zápisu: „První přelet voj. letadel přes Ledeč –
Stále více se množí přelety spojeneckých
bombardovacích letadel přes území Čech a Moravy
a tím vznikají stálá zpožďování vlaků. Také nad
Ledčí přeletělo ve velké výšce ve čtvrtek 24. srpna
kolem poledne asi 300 těžkých amerických
čtyřmotorových letadel, která bombardovala
naftové závody v Pardubicích a v Kolíně. Na našem
okrese u Chmelné a Miřetic bylo jako odlehčení
shozeno 19 bomb, které padly na pole a do lesa.
Obyvatelstvo města bylo skoro všechno venku na
ulicích, nedbalo příkazů civilní protiletecké obrany
a se zvědavostí pozorovalo přelétávající letadla.
Nikomu totiž nepřišlo na mysl, že by u nás mohly
být shazovány bomby, nebo že by snad mohlo být
stříleno do obyvatelstva. Teprve po zprávách
odjinud se ukázalo, že to byla tehdy velká
neopatrnost.“
Dramatickou událost vyšetřovalo také četnictvo
sousedního okresu Benešov, z jeho zásahu se
dochoval jen nepodepsaný koncept souhrnné
zprávy adresovaný patrně omylem okresnímu
hejtmanovi Praha-venkov-sever s názvem:
„Bombardování nepřátelskými letadly v katastru
obce Zdislavice a Český Šternberk v okrese
Benešov.“
Podle dokumentu dne 24. srpna 1944 kolem
poledne přeletěl několik míst v okrese Benešov svaz
asi 80 – 100 letadel. Hlavní část bombardovacího
svazu přeletěla okres ze severovýchodu na
jihozápad přes Vlašim, menší část přeletěla nad
Benešovem. V 12.12 bylo na hranici katastru obce
Zdislavice do lesa v blízkosti kót y 489
„Judenhugel“ (Židův kopec) shozeno sedm
středních tříštivých bomb a jedna letecká mina.
Dopadly na plochu asi 40 x 40 m a vytvořily krátery
8 m široké a až 3 m hluboké. Kolem 150 stromů
zničeno, rozsah škod ještě nebyl vyčíslen. V 12.15
byly shozeny další dvě střední bomby u Českého
Šternberku. Jedna dopadla do zahrady jen asi 45 m
od budovy zámeckého hotelu, kde byl umístěn
německý dětský tábor KVL (Kinder land
verschickunglager), a vytvořila trychtýřový kráter o
průměru 8 m a hloubce 2,5 m. V zahradě v okolí
kráteru byla poničena zelenina a mák a došlo k
poškození skleněných výplní a oken okolních
budov. Škody ještě nebyly vyčísleny, jedna osoba
byla na ruce zraněna odmrštěným kamenem. Druhá
bomba spadla do lesa do starého kamenolomu a
nezpůsobila žádné škody. V sousedním okrese
Kutná Hora bylo podél silnice Český Šternberk –
Otryby shozeno 10 tříštivých bomb, z nichž jedna
nevybuchla. Zároveň bylo z několika míst podél
trasy přeletu hlášen nález prázdných benzínových
nádrží. Přílohou zprávy je skromně vyplněný
formulář „Luftschutz-Schadensmeldung“, který jen
formálně opakuje citované údaje.
