Historie

 Obec je připomínána už ve středověku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375. Jednou ze známých osobností ze středověku byl purkrabí Chval z Chmelné, který bojoval v bitvě u Lipan na straně panské jednoty. Chmelná patřila mezi svobodnické obce 2. (otročické) čtvrti čáslavského kraje.

Dominantou obce je kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi, která byla zbudována a vysvěcena roku 1883. Tato důstojná stavba stojí na místě starodávné a během času sešlé kapličky. Kaple byla roku 1998 kompletně zrekonstruována a znovu vysvěcena biskupem Václavem Malým.

Ze Chmelné pocházeli i významní rodáci: František V. Kamarýt (1854-1921) farář na Hrádku u Vlašimi, či Karel Holejšovský (1845-1918) profesor v ruském Tveru a Mariapolu, nositel řádu sv. Vladimíra. Dále odtud pocházeli kněží Josef Martínek, Antonín Filip, Jan Holejšovský, Emanuel Šavrda a Jan Nepomuk Kamarýt (1876-1946) jediný chmelenský rodák pohřbený na vyšehradském Slavíně.

Obec v novodobé historii navštívili i mimo jiné biskup Karel Herbst nebo předsedkyně senátu Dr. Libuše Benešová.

Ve Chmelné bývala i početná židovská komunita. Zdejší židé se živili zejména obchodem a řemesly. V obci je po této zaniklé židovské komunitě pozůstatek bývalé synagogy obecně zvané „židovna“, která je někdy od roku 1895 opuštěná a nyní se využívá k hospodářským potřebám. Z místní židovské komunity pocházeli i předkové světoznámého hudebního skladatele Gustava Mahlera, jejichž hrob se nachází na židovském hřbitově u Pravonína, 3 km západně od Chmelné.

O Chmelné a Gustavu Mahlerovi natočil roku 2000 pořad Český rozhlas a na nazval ho "Na začátku byla Chmelná".

V roce 1920 vznikl v obci, která měla na své vlajce napsáno: „Chmelná byla Pánu Bohu věrná“ spolek Sdružení katolické mládeže. Jeho činnost se znatelně projevovala na tehdejším životě v obci. Kromě mnoha poutí i jiných náboženských akcí mládež také pořádala plesy a věnovala se divadelním hrám. Jejich nejvýznamnějším počinem byla stavba kapličky Nejsvětější Trojice u studánky ve Vrškách, kterou vystavěli v roce 1929.

V obci byla hrána chmelenskými ochotníky i divadelní představení. Po první světové válce se této činnosti věnovalo Sdružení katolické mládeže a od roku 1937 hráli divadlo i členové Sboru dobrovolných hasičů Chmelná. Nespočet divadelních her a představení bylo sehráno nejen ve Chmelné, ale divadelníci účinkovali i v okolních obcích. Hlavní scénou byl pro chmelenské ochotníky od roku 1936 sál Hostince u Pitráků. Členové hasičského sboru, v tehdy nově přistavěném a zmodernizovaném Hostinci „u Pitráků“ čp. 3 (dnešní Kulturní dům „U Pitráků”) zřídili divadelní jeviště, aby mohli hrát divadla a získávat tak peníze na svou činnost. 31. ledna 1937 pak bylo veřejně sehráno první divadelní představení Strakonický dudák. Během dalších let bylo chmelenskými ochotníky sehráno nespočet představení a divadelních her různých žánrů, jež sklízeli úspěchy i na vystoupeních v okolních obcích. Poslední divadelní představení bylo chmelenskými divadelníky sehráno „u Pitráků“ ve 2. polovině 50. let. V této době byla násilně ukončena činnost SKM.

V obci se také hlavně pro ty nejmenší hrávalo i loutkové divadlo. O něm však mnoho informací k dispozici není, ale loutky ani žádné jiné pozůstatky již ve Chmelné nejsou. Loutky byly převezeny do sousedních Miřetic, kde byla roku 1956 zřízena škola a kam začali docházet chmelenské děti. Po jejím zrušení v roce 1979 se už loutky do vsi nevrátili.

Za I. světové války tvořila Chmelná spolu s Miřeticemi, Bukovou a Tiskem jednu politickou obec. Sídlo tehdejšího starosty bylo v Tisku. Bývalo tehdy velmi obtížné dostávat se na obecní úřad až do Tisku. Když v roce 1919 získala obec Chmelná poprvé svoji politickou samostatnost a zvolila svoje obecní zastupitelstvo, byla z toho mezi občany v obci velká radost.

  V dubnu roku 1976 byla obec pod nátlakem tehdejšího ONV (okresního národního výboru) Benešov přidružena pod obec Zdislavice. Zanikl tak Místní národní výbor (MNV) ve Chmelné a tím i samostatnost obce. Při veřejných jednání začátkem roku 1976 nebylo v obci pro toto sloučení pochopení, ale ke konci měsíce března zástupci ONV obcházeli občany po domech a 60 % obyvatel toto sloučení podepsalo. Do Zdislavic byly sloučeny ještě obce Kuňovice, Chlum a Javorník. Též se měli sloučit ještě obce Miřetice a Rataje, ale občany těchto obcí se nepodařilo přesvědčit, takže tyto obce zůstaly samostatné. Ve Chmelné byl zvolen Občanský výbor z členů bývalého MNV. Obec Chmelná se znovu osamostatnila v roce 1990.

Dalším významným místem je studánková kaplička Nejsvětější Trojice v lese Horky, kterou v roce 1929 vybudovalo Sdružení katolické mládeže. Kaplička prošla v roce 2012 rekonstrukcí. O svátku Nejsvětější Trojice se tu koná pobožnost, při které bývá hojná účast věřících nejen ze Chmelné, ale i z nedalekého okolí. Chmelenští spolu s miřetickými občany se tu scházejí i poslední den v roce. Toto místo bývá i častým cílem výletů a procházek mnoha lidí během celého roku.

Od roku 1931 je nepřetržitě vedena Obecní kronika a dlouhou tradici má v obci i sbor dobrovolných hasičů, kapela Chmelařinka a rybářský spolek.