Historie

  Ve Chmelné platilo snad odjakživa známé české přísloví „Co Čech, to muzikant“ a také od nepaměti si sousedé zpříjemňovali volné chvíle hraním a zpěvem. Ze starých chmelenských muzikantů můžeme jmenovat Františka Klepáče čp. 21, který hrál na heligonku, Josefa Holejšovského st. čp. 16 na trubku, Jaroslava Filipa nejstaršího čp. 7 na housle dále Josefa Holejšovského st. čp. 10 a Josefa Jankovského st. čp. 4 na harmoniku nebo Václava Švejdu st. čp. 28 na bubny. 50. a 60. léta 20. století přinesla možnost docházet do hudební školy ve Vlašimi, a právě tady byl základ dalšího rozmachu hudby ve Chmelné. Do „hudebky“ tehdy chodili: Jaroslav Filip st. čp. 7, Josef Jankovský ml. čp. 4, Josef Holejšovský čp. 15, František Kamarýt čp. 18 a František Novák čp. 19 na harmoniku, Josef Holejšovský ml. čp. 16 na pozoun, Zdeněk Jankovský čp. 4 a Karel Holejšovský čp. 16 na trubku, František Kučera čp. 21, Ladislav Holejšovský čp. 15 na housle, Milan Kučera čp. 21 na klarinet. V pozdějších letech k nim přibyli Václav Švejda čp. 28 a Pavel Staněk čp. 23 na harmoniku, Stanislav Filip ml. čp. 17 na pozoun, Pavel Novák čp. 19 na baskřídlovku. V současnosti stále navštěvují Základní uměleckou školu další Chmelňáci nejen s povinnou školní docházkou, z nichž některé můžeme vidět i při různých veřejných produkcích a vystoupeních.

   Ti starší z výše zmíněných vystupovali nejprve sólově, někteří z nich se sdružovali při různých příležitostech, ale impuls k založení kapely byl dán až v létě roku 1967, kdy hudebníci měli první společné zkoušky ve stodole u Jankovských čp. 4. Jméno kapely hudebníci odvodily z názvu své domovské vesnice Chmelné, čímž vznikl zvukomalebný název s typickým dechovkářským „laděním” CHMELAŘINKA.

   V sousedním kraji na Vysočině působila ještě jedna kapela s názvem Chmelařinka, byla z Kamenice nad Lipou, vznikla někdy v první polovině 80. let 20. století a jejich název kapely – Chmelařinka vznikl při jedné společenské akci, kdy byli hudebníci inspirováni chmelovým nápojem zvaným pivo. Z počátku hráli lidovky, ale postupem času na přání svých posluchačů přešli na modernější muziku. Kolem roku 2004 začala pomalu ale jistě klesat poptávka po lidové hudbě, a tak se novému trendu kapela přizpůsobila nejen potlačením produkce lidové muziky, ale i změnou názvu na moderněji znějící Spektra a soustředěním se více na taneční rytmy.

   Mezi prvními členy chmelenské Chmelařinky byli Jaroslav Filip čp. 7 – akordeon, František Kučera čp. 21 – klarinet, tenorsaxofon, Josef Jankovský ml. čp. 4 – altsaxofon, Zdeněk Jankovský čp. 4 – trumpeta a miřetický Jiří Černík – bubny. K nim se postupně přidali Karel Holejšovský čp. 16 - trumpeta, Josef Holejšovský čp. 16 - pozoun, Josef Holejšovský čp. 15 - pozoun, Jiří Tulach z Nakvasovic – pozoun. Do první sestavy kapely patřili i lidé s blízkým vztahem k obci, Mirek Brýl z Nových Práchňan - trumpeta a Jiří Růžek z Kuňovic - trumpeta.

   Prvním veřejným vystoupením kapely byla myslivecká poslední leč v sále u Zemanů v Borovnici v sobotu 30. prosince 1967 a prvním honorářem byl zajíc pro každého muzikanta. Od té doby sjezdila kapela téměř celé Podblanicko. První rok (1968) jejich muzikantské kariéry znamenal 52 štací, to znamená min. 1 x týdně. Automobilů tehdy ještě mnoho nebylo, a tak někdy posloužil k dopravě i traktor. Hrálo se na svatbách, na plesech a bálech, u muzik, karnevalech, na hasičských, mysliveckých i jiných schůzích, na různých oslavách a při dalších příležitostech.

   Domovskou scénou Chmelařinky byl sál chmelenského Hostince „u Pitráků”, nyní Kulturního domu „U Pitráků”, kde alespoň jednou do roka zpříjemnili život místních obyvatel na některé z kulturních akcích. Tou dobou vypomáhali ještě podle potřeby bubeníci Antonín Klika z Boliny a Václav Švejda čp. 28, na akordeon František Kamarýt čp. 18 nebo na klarinet či saxofon František Vondráček z Miřetic.

   V 70. letech 20. století nastal útlum činnosti kapely. Jednak členové byli zaneprázdněni svými rodinnými záležitostmi, někteří byli povoláni k výkonu vojenské služby, také se změnilo klima ve společnosti a pokleslo všeobecné nadšení. Většina muzikantů se pak ke svým nástrojům vracela jenom příležitostně. Pouze se dvěma z nich se lidé na Vlašimsku mohli setkávat pravidelně.

   Jaroslav Filip st. čp. 7 byl jako harmonikář a hráč na klávesové nástroje členem souboru Petrovanka z Vlašimi a později se do povědomí zapsal zvláště jako člen kapely Josefa Nerada, kde hrál po dobu 18-ti let.

   František Kučera čp. 29 pokračoval ve veřejném vystupování v souboru OB Čechtice (OB – osvětová beseda), pak přešel do Delicie Trhový Štěpánov a následně do čechtické Pobálovky Dr. Kubáta. Po ukončení působnosti těchto hudebních těles spoluzaložil kapelu Kabaret, která na hudební scéně vydržela několik let. Po jejím rozpadu napomohl vzniku kapely Veterán Band, kde strávil 14 roků své muzikantské kariéry.

   Po aktivním působení zmiňovaných kapel se širokým hudebním repertoárem došlo k plnému oživení převážně lidovkové kapely Chmelařinka, kdy bylo ke hraní více příležitostí. Ostrým startem bylo září 2003, kdy se dal soubor znovu dohromady a zahrál na chmelenské návsi při zakončení soutěžní sezóny SDH Chmelná a kácení májky, tentokrát výrazně omlazen, protože velká část původních muzikantů už ve Chmelné nebydlí. Kapelu tehdy oživili: bubeník s chmelenskými kořeny Zdeněk Holejšovský z Čechtic, který měl zkušenosti z několika rockových kapel, dále hráč na tenor a trombón a člen kapely Minor Pavel Novák st. čp. 19, trumpetista Josef Burda z Louňovic pod Blaníkem člen vlašimské kapely Sebranka a benjamínek kapely Lukáš Novák čp. 19, který tenkrát ještě navštěvoval ZŠ Čechtice. Tihle muzikanti doplnili trio „otců zakladatelů“ Jaroslava Filipa st. čp 7, Františka Kučery čp. 29 a Josefa Jankovského čp. 4, a také harmonikáře Františka Nováka st. čp. 19.

   S kapelou hrálo, nebo příležitostně hraje mnoho muzikantů nejen z okolí, ale i ze vzdálenějších míst benešovského okresu a jejich výčet přesahuje několik desítek hráčů na různé nástroje. Vystupují na mnoha akcích jako jsou oslavy životních výročí, svatby, slavnosti, schůze, různá posezení a firemní akce, ale i sousedská setkání a taneční zábavy. Repertoár postupně rozšiřují o moderní skladby, ale základem jsou stále písničky lidové.

   V současnosti v kapele vystupují dva zakládající členové Josef Jankovský čp. 50 - altsaxofon, klávesy a František Kučera čp. 29 - tenorsaxofon, zpěv, foukací harmonika, na bubny dlouhodobě hraje Josef Vogl z Miřetic a na harmoniku František Koukal z Týnce nad Sázavou. Dále vystupuje Pavel Novák st. čp. 19 - trombón, zpěv a projev kapely podle potřeby na basovou kytaru přitvrzuje Jaroslav Štolle z Vlašimi, nebo chmelenský Lukáš Novák čp. 19.

   Chmelařinka je na hudební scéně několik desetiletí, není sice „světová”, ale svou hudbou pobavila a stále baví posluchače všech věkových kategorií a rozdává radost již několika generacím. Hudební styly a módní vlny přicházejí a odcházejí, ale poctivá česká dechovka zatím zůstává.