Historie

    Z vyprávění předešlých generací, byly snahy o chov ryb v obci, již od pradávna. Abychom mohli nějak objektivně zabřednout do historie chovu ryb v naší malé obci, je nutné se seznámit s místními historickými souvislostmi, utvářející podmínky, potřebné k chovu ryb. Pokud se ohlédneme do celkem nedávné minulosti, kdy ještě v 50. a 60. letech 20. století, byla obec (především místní náves) protkána několika malými rybníčky. Vzpomíná na ně i tehdejší místní kronikář pan Antonín Klepáč čp. 19, v zápise z roku 1962 (citace: “ Než postavena silnice, byla cesta od Miřetic přes náves k Jeníkovu velice špatná. Na návsi byli čtyři zdeformované rybníčky a prohloubené potůčky přetínali cestu po návsi“). Tak například pro nynější představu – před čp. 32 byl tzv. “Nánů rybníček“, (dnes je z něj požární nádrž). Jeho podoba je také vyobrazena, spolu s chalupou s doškovou střechou na jednom z pláten výtvarníka Richarda Duška – vlašimského učitele a malíře (zaniklé chalupě s číslem 32 se kdysi říkalo u Nániných, ač majitelem byl Josef Holejšovský. Jenže měl ženu Annu a on jí říkal „Náno“, lidi se toho chytli a říkali tam u Nánů). Před čp. 10 byl tzv. „Honýšů rybníček“, (vysušen a zavezen) před čp. 14 tzv. „dolejších Filipů rybník“ (vysušen a zavezen), další rybník byl podle silnice před nynějším čp. 29 (vysušen a zavezen), u chalupy Jankovských čp. 4 tzv. „Zemanů rybníček“, (vysušen a zavezen). K těmto rybníčkům je nutné připočítat rybník v lukách „Za Martínkova“ a to tzv. Martínků, který existuje dodnes pod čp. 40 a rybníček Turků, který rovněž existuje do dnešních dob, a to na jejich zahradě čp. 2. K tomu je třeba se ještě zmínit o rybnících u Šavrdového mlýna, kde rodina mlynářů chovala ryby v rybnících, které primárně sloužily, jako zásobárna vody pro mlýnské kolo. Tento mlýn kdysi patřil pod Chmelnou a měl číslo popisné 29. Když tato nemovitost byla převedena do katastru Jeníkova, číslo 29 se uvolnilo a v 80. letech 20. století bylo přiděleno tehdejší novostavbě rodiny Kučerových.

  Vzhledem k tomu, že z geografického hlediska obec Chmelná, leží na jižním svahu vrchu, stoupajícího směrem k obci Miřetice a vrcholí vrstevnicí 500 m/n.m., byla bohatá na protékající povrchové vody. Jak ze zmíněného svahu od Miřetic, tak i částečně od Kuňovic, ze svahu s místopisným názvem „Za Leštinou“ (519 m/n.m.) a povrchové vody z části polí a cesty od Pravonína. Tyto vody protékaly obcí a napájely rybníčky na návsi. Jednalo se vlastně o několik větví tzv. potůčků neboli stok, které od pradávna protékaly obcí, aby se pak pod vsí spojily v jeden vodní tok, který ústí do Sedlického potoka (například: stoka podle cesty na Kuňovice, stoka podle cesty na Miřetice, stoka podle zahrady rodiny Staňkových – od cesty na Pravonín, potůček z mokrých luk nad Turkovým rybníčkem, protékající až do „Nánového“ rybníku, nebo potůček vyvěrající z přepadu Pitrákovi studny (čp. 3), pod jejich tehdejší komorou apod.).

Z důvodu příznivých, dlouhodobě přetrvávajících vodohospodářských podmínek (co se týká povrchových vod), byl tady asi prvopočátek chovu ryb v obci Chmelná. Nebylo žádnou raritou, že v minulosti se ve zmíněných rybníčkách chovaly ryby, ale také husy. Nejednalo se o žádný intenzivní chov, ale v každém rybníčku nějaká ta ryba byla (z vyprávění – kapr, tloušť, lín, bělice apod.). Z historických pramenů zjišťujeme, že v určitých obdobích 19. a 20. století, se všeobecně asi chovu ryb dařilo, jelikož v archivních dokumentech, v ujednáních o službě, mezi sloužícími (kočí, čeledín, děvečka, …) a hospodářem, bývalo vymíněno, že sloužící mohl dostat ke stravě rybu maximálně jen 1x týdně. (Jaroslav Pouzar – Historie Podblanicka).

Postupem času, spolu se změnami v zemědělském hospodaření v katastru obce, ruku v ruce s různými terénními úpravami, při postupné modernizaci obce, došlo k zániku většiny zmíněných rybníčků a tůní. Rybníky byly vysušeny, zavezeny, vodní stoky byly postupně zatrubněny a z „největšího“ rybníka na návsi, byla vybudována požární nádrž s oplocením a betonovými břehy.

    Z důvodu společného obhospodařování zemědělských pozemků JZD a tehdy nastavenou zemědělskou doktrínou, pro možnost zavlažování některých zemědělských plodin, byl v 60. létech 20. století vybudován místním JZD (díky subvencím), nový rybník na mokřinách s místopisným názvem „Na Ohradech“ - (na pozemcích Filip čp. 1 a Holejšovský čp. 27), o výměře cca 0,2ha. Při této stavbě došlo k několika zajímavostem. Například při vyhrnování zeminy z budoucího rybníka „Na Ohradech“, buldozerem, došlo k jeho zaboření do bažiny v takovém rozsahu, že vyčnívala jen část kabiny. Proběhlo několik vyprošťovacích pokusů, nakonec musel přijet speciální vyprošťovací automobil, který pomocí silných lan, navijáku a kladkostrojů, buldozer vyprostil.

Místní chlapi, zaměstnanci JZD, v jednom zamokřeném místě na dně budoucího rybníka, vertikálně (pomocí hydraulického nakladače) zasunuli „pouzu“ do močálu a udiveně zírali, že tato bažina nemá snad dno. (pozn.: “pouza“ - dřevěná 4 až 5 m dlouhá tyč, používána na zpevnění nákladu, jako bylo seno, nebo sláma – na koňských a traktorových vlecích).

Zde na tomto rybníce začaly první pokusy společného chovu ryb v obci (JZD, hasiči – 70.léta). V polovině 70. let, přesněji v r. 1974, byl založen v obci rybářský spolek s určitými pravidly a vstupním poplatkem, který se zabýval chovem ryb na nově zbudovaném rybníce (se souhlasem JZD) „na Ohradech“. (Zakládající členové: Filip Ladislav čp. 1, Turek Bohumil čp. 2, Jaroslav Filip st. čp. 7, Filip Karel čp. 8, Filip Stanislav čp. 14, Holejšovský Josef čp. 16, Holejšovský Karel čp. 16, Filip Karel st. čp. 20, Kučera František čp. 21, Kamarýt Ladislav čp. 22, Staněk Josef st. čp. 23, Holejšovský Antonín čp. 27, Švejda Josef st. 28)

    Tento rybník, ačkoli má přítok pouze z pramenů mokřin v samotném rybníce a v jeho blízkém okolí, neměl nějaké výrazné problémy s množstvím vody. Ani s jeho čistotou. Spoustu let sloužil místním i jako přírodní koupaliště. Pouze výrazný neduh tohoto rybníka byl ten, že břehy byly nedostatečně zpevněny, bez štětění kamenivem a dochází zde ke splavováním zeminy z břehů a rybník je silně zabahněn vysokou vrstvou rybničního bahna. Proto také byl vždy problém tento rybník vylovit. Pro úspěšný lov si často spolek půjčoval rybářskou síť (nevod) z obce Chlum, a proto koncem 80. let, byla (pro snadnější výlov) pořízena, za nemalé finanční prostředky, vlastní rybářská síť, která slouží místnímu spolku do dnes. Ale i přes různé nesnáze, se vždy podařilo výlov dokončit s různými poznatky i zážitky. Také se na hrázi rybníka ryby pekly na ohni, za účasti členů spolku a místních dětí a mládeže. Pro tyto účely vyrobil krásnou pečící antikorovou soupravu, pan Karel Holejšovský, kterou při pečení při výlovech na hrázi často vlastnoručně obsluhoval. Do roku 1992 zde s různými úspěchy rybářský spolek provozoval chov ryb, ale nejednalo se o nějakou intenzivní produkci.

   Zároveň musím zavzpomínat na druhou polovinu 70. let 20. století, kdy místní skupina mládeže si upravila a revitalizovala, tehdy opuštěný, rybník u Šavrdového mlýna tzv. „Nádržku“ a osadila skromnou rybí osádkou. Trávili tam spoustu volného času, prožívali tam spoustu krásných chvil, na které dodnes vzpomínají. Ale tehdejší režim nebyl takovému uskupení příliš nakloněn. Rybník byl vzat do správy Státních lesů a oficiálně byl zalesněn.

  V počátku 90. let proběhla na potoce pod obcí, stavba kořenové ČOV. Vytěžená zemina z této stavby byla navážena na louky v údolí Sedlického potoka, již s myšlenkou na stavbu nového rybníka. Později tato navážka byla upravena na údolní hráz, byl vystavěn bezpečnostní přeliv, spolu s vypouštěcím zařízením. Vyhrnutím a úpravou dna a břehů, byl vybudován zcela nový rybník, který byl roku 1993 napuštěn nově vybudovaným nátokem, ze Sedlického potoka. Zde Rybářský spolek Chmelná začal hospodařit již o trochu jiným způsobem. Jelikož zmíněný nový rybník čítal plochu při plném vzdutí cca 1 ha, mohl se zarybnit vyšší rybí osádkou. Starý rybník „Na Ohradech“ byl v restitucích předán soukromým majitelům a tento nový rybník si žádal investice do silnější rybí obsádky. Tehdejší členové spolku zakoupili ryby na úvěr z řad členů spolku a vyplatilo se. Po výlovu byly finanční prostředky členům vráceny, a ještě zůstala finanční rezerva na nákup další rybí násady. Postupně byly zakoupeny různé rybářské pomůcky a vybavení (kádě, podběráky, rybářské holiny, přepravní vaničky, …). Inspirací se stala nedaleká obec Malovidy, kde již několik let pořádali pravidelně veřejné podzimní výlovy tamního rybníka, za hojné účasti veřejnosti, s občerstvením a živou hudbou. Další výlovy ve Chmelné dostali již jinou dynamičnost. Nejprve se konaly na hrázi rybníka, po několika letech byl pro lepší komfort přestěhován prodej ryb a rybích specialit, spolu s občerstvením na náves. Zde probíhal prodej ryb, spolu s rybími specialitami a dalším občerstvením (s využitím zázemí budovy obecního úřadu), až do roku 2009, kdy byla poprvé využita nová hasičská zbrojnice a část, tehdy ještě rozestavěného, kulturního domu „U Pitráků“.

   18. září 2009 na zasedání rybářského spolku, se sešli dosavadní členové spolku, spolu s novými uchazeči o členství. Zde vzešla vůle spolek reorganizovat, a to jako oficiální občanské sdružení na nové platformě, s tím že nový spolek bude nástupnickou organizací spolku dosavadního. Byly přijaty nové stanovy a rybářský spolek byl oficiálně ustanoven jako občanské sdružení, registrované pod Ministerstvem vnitra ČR, s názvem Rybářský spolek Chmelná s IČO:22875824. K datu 1. ledna 2016, vzhledem k nové zákonné povinnosti, byl spolek přeregistrován a zapsán u „rejstříkového soudu“ pod již zmíněném názvem „Rybářský spolek Chmelná“.                                        

Postupně se ze slavnostního výlovu stává tradice, kdy do obce, pravidelně 2. sobotu v měsíci říjnu, přijíždějí hosté z blízkého i širokého okolí. Zde mohou shlédnout nejen unikátní vylovení rybí obsádky rybníka, ale i v kulturním domě „U Pitráků“, si v klidu posedět, pobavit a za doprovodu místní kapely Chmelařinka, si dát nějakou tu místní rybí specialitu, případně zakoupit živou rybu, včetně jejího zpracování. Kvalita ryb je zaručena čistotou vody, která do rybníka vtéká z lesního potoka, čímž jsou dány předpoklady pro maximální spokojenost všech konzumentů. Každoročně se tak výlov stává důstojnou kulturní akcí v naší obci.

   Členové spolku také organizují brigády na údržbu rybníka a několikrát se pořádaly rybářské závody pro děti.