Menu
Obec Chmelná
Chmelná u Vlašimi

Volby do zastupitelstva obce Chmelná a do Senátu Parlamentu ČR se uskuteční v budově obecního úřadu obce Chmelná v pátek 23. září 2022 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 24. září 2022 od 8:00 do 14:00 hodin.

Historie

 

   Založení sboru dobrovolných hasičů ve Chmelné se datuje k 17. listopadu 1935. Předcházela tomu ale schůze občanů, která se konala 7. listopadu 1935, kdy se přihlásilo asi 18 mladých hospodářů, kteří chtěli ve Chmelné utvořit Sbor dobrovolných hasičů. Na podnět okresního jednatele hasičů pana Gustava Holzera z Dolních Kralovic, jenž pocházel ze Chmelné čp. 21, byl tento návrh přijat. Dne 17. listopadu 1935 se tedy sešlo 19 chmelenských obyvatel v chalupě u pana Ladislava Holejšovského čp. 27 ve Chmelné za účelem založení hasičského sboru. Základy hasičských sborů a podmínky činných členů vysvětlil již výše zmiňovaný župní jednatel hasičských sborů pan Gustav Holzher z Dolních Kralovic. Po následující debatě se k nově založenému sboru hasičů ve Chmelné přihlásilo 14 činných členů a 2 přispívající.

  Na společné schůzi sboru a výboru obce, za účasti zástupce firmy Smekal ze Slatiňan se dne 10. ledna 1936 rozhodlo zakoupit z obecních peněz čtyřkolovou ruční stříkačku pérovou dvouproudní s kompletní výzbrojí pro 14 členů za celkový obnos 10 200 Kč. Dne 31. ledna 1936 byla stříkačka přivezena a 1. února 1936 se dostavil zástupce montážní firmy a u studny pana Martínka čp. 9 provedl výklad o obsluze stroje všem členům.

 

   Se zvláštním svolením okresního úřadu v Ledči nad Sázavou (dříve k tomuto okresu obec Chmelná patřila) byl v neděli 23. února 1936, hned tři měsíce po založení, uspořádán první hasičský ples Sboru dobrovolných hasičů ve Chmelné. Ten se konal v dosavadních místnostech hostince u pana Pitráka ve Chmelné čp. 3, jemuž byla v témže roce udělena hostinská koncese s podmínkou, že postaví nový sál. Sešlo se mnoho mladých i starších lidí, vesele se tančilo a nálada byla skvělá. Výdělek byl použit ve prospěch výdajů spojených se zřízením hasičů v obci a zakoupením koňské stříkačky. Koncem roku 1936 byly úpravy stavení čp. 3 pro hostinec a sál hotovy a dne 31. prosince 1936 pořádal sbor hasičů v tomto roce druhý ples. I tento byl hojně navštíven a sál pana Bohumila Pitráka byl krásně vyzdoben, a tak celkový ráz plesu byl slavnostní.

 

   Jelikož v době po založení sboru byla veškerá technika a výzbroj uložena ve stodole u Martínků čp. 9, usnesli se členové sboru a zástupci obce na zhotovení kolny pro veškeré hasičské nářadí a náčiní u obecního domku čp. 13 (současná budova obecního úřadu). 3. června 1936 sousedi co měli koně a vozy začali zdarma svážet kámen z Vršků, z lomu pana Jaroslava Filipa čp. 7, který tento nalámaný kámen daroval zdarma. Od všech to byla jistě chvalitebná obětavost 2pro zřízení hasičského skladiště a zabezpečení tak ochrany majetků bližních. Odvedlo se na ni moc obětavé práce, což bylo obci a všem občanům k velkému prospěchu a následující rok, v květnu 1937 byla hasičská zbrojnice pro chudý chmelenský sbor dohotovena. Ta byla tehdy postavena v místech současné prodejny u budovy obecního úřadu.

   Dne 17. května 1937 byla v obci velká událost u příležitosti slavnostního předání stříkačky a nové hasičské zbrojnice obcí Chmelná místnímu sboru dobrovolných hasičů. Přípravy na tuto slávu trvaly týden, upravovala se náves, byla postavena tribuna pro přední hosty a řečníky, zdobena květy a praporky státních barev a zhotoveno pódium pro hudebníky.

  Po poledni mezi 1. a 2. hodinou odpoledne započal pořad slavnosti. Místní hasičský sbor s panem starostou Františkem Kamarýtem čp. 22 očekávali příchod cizích sborů. Hudba se krásně linula vískou a návštěvníci scházeli se ze všech stran.

  Kolem 2. hodiny přicházely okolní hasičské sbory do vsi, kterých se sešlo 17 s počtem 154 mužů. Když přivítání sborů bylo ukončeno, byl učiněn nástup a pak se šlo průvodem kolem Staňkových čp. 23 na rozcestí k Miřeticím a odtud se průvod vracel zpět před tribunu.

   Páni náčelníci a významní hosté usedli na tribunu. První přivítal všechny jak pány náčelníky, tak i činovníky sborů a všechen lid starosta hasičů pan František Kamarýt čp. 22. Po něm se ujal slova župní starosta br. František Mikešovský statkář ze Stříteže. Jmenovaný krásnými slovy ocenil význam hasičstva a povzbudil je k další obětavosti a k utužení hasičských sborů. Též uvedl, že chmelenský sbor jest 50. na našem okrese, tedy okrese Ledeč nad Sázavou.

    Po proslovu župního starosty přednesla Vlasta Holejšovská čp. 10 žákyně II. třídy obecné školy krásnou báseň k uvítání činovníků a odevzdala župnímu starostovi kytici květin.

    Pak ujal se slova člen zemské hasičské jednoty a vzdělavatel župy Podblanické bratr Rudolf Míka ze Zdislavic. Ten zdůraznil význam hasičstva pro stát a také pravil, že musí býti od státu pamatováno k jejich posile. Za jeho vřelá slova byl odměněn dlouho trvajícím potleskem.

    Pak procítěným proslovem předával starosta obce pan Antonín Klepáč čp. 19 stříkačku místnímu sboru. Velitel sboru bratr Josef Holejšovský čp. 10 přislíbil stroj tento opatrovati a v případě nebezpečí použíti ho ku zdolání dravého živlu, ohně, a tak ochrániti majetek bližních.

    Poté vystoupila na tribunu Jiřina Klepáčová čp. 21 a recitovala krásnou báseň o vzniku požáru na vsi a hasičskou pohotovost k ochraně bližního zakončenou přivítáním bratrů činovníků. Při tom mnohému z hasičů i obecenstva zaleskla se slza v oku. Pak darovala krásnou kytici květů župnímu veliteli bratru panu Bínovi řídícímu učiteli v Němčicích, načež tento po krátkém proslovu přijal slib místního sboru podáním ruky. Po složení slibu byla zahrána státní hymna a vztyčena státní vlajka.

    Při pohledu na státní vl2ajku zachvělo se srdce všech radostí z nabyté svobody a tuto svobodu si uhájiti, toť pevné odhodlání všech. Po skončené slavnosti následovala veselice v místním hostinci „U Pitráků“, který byl v předchozím roce nově rozšířen a přestavěn. Když se obecenstvo věnovalo zábavě tu, přišel krátký teplý májový deštíček, který byl velice vítaným.

  Když koňská pérová dvouproudní stříkačka od firmy Smekal ze Slatiňan dosloužila, byla v pozdějších dobách odstavena za vsí a časem rozebrána a dána do šrotu.

 

  Členové sboru nepořádali jen plesy, ale od samotného vzniku se věnovali také ochotnickému divadlu. Dne 7. listopadu 1936 bylo na schůzi dohodnuto, že bude v tehdy nově přistavěn2ém a zmodernizovaném Hostinci „u Pitráků“ čp. 3 (dnešní Kulturní dům „U Pitráků”) zřízeno divadelní jeviště, aby mohli členové sboru hrát divadla a získávat tak peníze na svou činnost. Členové se ujednali, že každý stejným dílem zapůjčí na zhotovení jeviště peníze. Během měsíce prosince 1936 zřídil sbor jeviště s kulisami, na jehož zhotovení se členové, nejen finančně, podíleli a které bylo akademickým malířem nádherně vyobrazeno a vymalováno. 31. ledna 1937 pak bylo veřejně sehráno první divadelní představení Strakonický dudák. Během dalších let bylo chmelenskými ochotníky sehráno nespočet představení a divadelních her různých žánrů, jež sklízeli úspěchy i na vystoupeních v okolních obcích. Poslední divadelní představení bylo chmelenskými divadelníky sehráno „u Pitráků“ ve 2. polovině 50. let. V tehdy novém sále pana Pitráka pořádalo také plesy a divadelní představení Sdružení katolické mládeže Chmelná a místní organizace Republikánské strany ze Chmelné.

   Do dnešní doby se z jeviště bohužel moc nedochovalo. Překrásně malovaná opona a několik dalších částí jeviště bylo začátkem 90. let 20. století zcela zničeno. V současné době jsou kulisy v nepoužitelném stavu a uva2žovalo se o jejich likvidaci. Naštěstí se je povedlo zachránit a vrátit zpět na půdu dnešního kulturního domu „U Pitráků“. Je určitě dobře, že neskončili na ohni a zůstala tak ve Chmelné alespoň malá památka na velké divadelní úspěchy a divadelní činnost předků. Časem se mohou najít nějací nadšenci, kteří budou chtít zašlou slávu chmelenského divadelnictví oprášit a třeba se i pokusí původní jeviště alespoň částečně obnovit.

 

  Dne 27. července 1938 se členové chmelenského sboru hasičů poprvé zúčastnili hašení požáru v obci, který vzplanul u Filipů čp. 14.

 

   Různé plesy a divadelní představení se pořádaly až do roku 1939. V období 2. světové války (1. 9. 1939 – 8. 5. 1945) a po ní veškerá činnost všech spolků ustala. 31. prosince 1939 byl tak na delší dobu pořádán poslední hasičský ples. Ve válečném období v letech 1939–1945 vyvíjel sbor svoji činnost pouze omezeně. V té době přistoupili tři noví členové. V roce 1943 byla z obecních peněz zakoupena motorová stříkačka značky Ebert za 36 000 Kčs. Od roku 1945 začala opět pravidelná činnost sboru a od roku 1948 se družstvo, až na nějaké výjimky, pravidelně zúčastňovalo okrskových soutěží. 

  V roce 1951 přistoupilo ke sboru dalších 8 členů a každým rokem další přibývali. 25. března 1951 došlo z rozhodnutí vyšších orgánů k přejmenování na Místní hasičskou jednotu – MHJ (roku 1953 došlo k celostátnímu přejmenování hasičských sborů na Československý svaz požární ochrany – ČSPO se zdůvodněním, že hlavním úkolem má být prevence). V roce 1957 byl sbor zařazen do okrsku Zdislavice.

 

   Ve Chmelné nebyly do poloviny 20. století žádné vhodné rybníky na udržení stálé vody pro případ požáru. Od roku 1957 se uvažovalo o vybudování požární nádrže, jenže kvůli nedodání potřebné dokumentace a pro malý zájem členů z řad hasičů a ostatních občanů obce byla stavba odkládána. Až v roce 1963 byla stavba nádrže vody na návsi zrealizována v místě rybníčka za kaplí.

   Výstavba byla uskutečněna Krajským národním výborem (KNV) spolu s Místní požární jednotou (MPJ) za finanční podpory Okresního národního výboru (ONV), pojišťovny v Benešově a za pomoci občanů a vozidel od JZD Chmelná. Hodnota díla dle projektu byla 80 000 Kčs. Úsilím a snahou občanů obce a členů hasičského sboru byla požární nádrž postavena za částku 18 000 Kčs. Mnoho brigádnických hodin bylo odpracováno zdarma a největší zásluhu v práci a měření měl Josef Holejšovský čp. 16 a Karel Filip st. čp. 20. Hlavním strůjcem stavby byl MNV (Místní národní výbor) Chmelná, ale bez houževnaté práce hasičů a chmelenských občanů by dodnes vodní nádrž nestála.

   V roce 1973 se dělala parková úprava celé návsi i kolem vodní nádrže, kde byly dány obrubníky a vysázeny stále zelené chvojky a v roce 1979 byla nádrž oplocena.

   Dříve byla požární nádrž využívána k mnoha účelům. V roce 1969 následkem velkého sucha byl velký nedostatek vody, takže se musela do některých hospodářských objektů JZD Chmelná voda pro dobytek i pro běžný provoz dovážet z nádrže. Nádrž byla několikrát využívána chmelenským rybářským spolkem k dočasnému přechování ryb, jednou se také konal zimní výlov pod ledem. Později se ale ryby do nádrže nedávaly, protože pro nedostatek kyslíku a velké množství usazenin tam ryby dlouho nevydržely. Dále se voda využívala k mytí návsi a v zimním období, pokud dostatečně mrzlo, se také na požární nádrži bruslilo. Přes den ji většinou využívaly děti a večer na ledovou plochu nastoupili chmelenští hokejisté, a i díky umělému osvětlení se požární nádrž proměnila v hokejový stadion. Pod lampu, která je dodnes nad nádrží umístěna se mohly hrát „hokejové ligy” dlouho do noci. Naposledy se na nádrži pořádně bruslilo v roce 2005 a od té doby dostatečně nezamrzla.

  V roce 1965 přidělil Okresní výbor chmelenským hasičům plně vybavený vozík s motorovou stříkačku PS 8, která byla tehdy vyřazená z vojenského útvaru. Dále byla z prostředků JZD Chmelná zakoupena závěsná náhonová stříkačka za traktor. Oba tyto stroje jsou ve výzbroji sboru dosud. Zato motorová stříkačka značky Ebert, která byla v roce 1943 sboru zakoupena z obecních peněz za 36 000 Kčs byla tak jako koňská v budoucnu odstavena a dána do šrotu.

1

  V roce 1970 - 71 byla ve Chmelné vybudována nová prodejna s prostory pro obecní úřad, na které místní požárníci odpracovali nejvíce hodin. Jednalo se o přestavbu a rozšíření obecního domku čp. 13 na návsi. V přízemí budovy byl obchod se skladovými prostory a zázemím a kancelář místního Jednotného zemědělského družstva JZD Chmelná. V patře byly zřízeny prostory pro obecní úřad s kuchyňkou, zasedací místnost, fotokomora, toalety a knihovna s klubovnou mládeže, která byla ke svému účelu plně využívána jen několik roků. Z původního domku, kde byla dříve kancelář obecního úřadu zbyla přízemní část, ve které je již několik desítek let klubovna mládeže. Stávající zbrojnice, vystavěná v těchto místech roku 1937 tak musela této nové stavbě ustoupit, ale rovněž v roce 1971 postavilo, JZD Chmelná novou požární zbrojnici u svých zemědělských budov, kam se veškeré hasičské vybavení přestěhovalo. Budova dnešního obecního úřadu sloužila několik desetiletí jako jediné společenské zařízení v obci, kde probíhal veškerý kulturní a společenský život a konaly se téměř všechny akce.

1

  Od začátku roku 1976 navštěvovali obec zástupci ONV (okresní národní výbor) z Benešova a při schůzích rady a pléna MNV (místního národního výboru) přesvědčovali, aby se obec Chmelná sloučila s obcí Zdislavice, kde je od února 1974 sloučeno i bývalé JZD Chmelná a od roku 1957 i chmelenští hasiči náleží do zdislavického okrsku. V radě i v plénu nebylo pro sloučení pochopení. Toto přesvědčování vyvrcholilo ke konci měsíce března 1976, kdy zástupci ONV obcházeli občany po bytech a asi 60% obyvatel toto sloučení podepsalo. Tak k 1. dubnu 1976 zanikl Místní národní výbor ve Chmelné a samostatnost obce. Do Zdislavic byly sloučeny ještě obce Kuňovice, Chlum a Javorník. Též se měli sloučit ještě obce Miřetice a Rataje, ale občany těchto obcí se nepodařilo přesvědčit, takže tyto obce zůstaly samostatné.

    Ve Chmelné byl zvolen Občanský výbor ze členů bývalého MNV, předsedu zastával Karel Filip st. čp. 20, tajemníka Josef Švejda st. čp. 28.

  Když v roce 1919 získala obec Chmelná poprvé svoji politickou samostatnost a zvolila svoje obecní zastupitelstvo, byla z toho mezi občany v obci velká radost. Za I. světové války Chmelná spolu s Miřeticemi, Bukovou a Tiskem tvořili jednu politickou obec. Sídlo tehdejšího starosty bylo v Tisku. Bývalo tehdy velmi obtížné dostávat se na obecní úřad až do Tisku, bylo to ovšem tenkrát snazší než do Zdislavic. Obec Chmelná se znovu osamostatnila v roce 1990.

 

 V březnu 1976 byl zakoupen pro potřeby požární ochrany i občany obce ojetý rumunský terénní automobil značky Aro M 461 za 9 700 Kčs a bylo určeno pět jeho ři1dičů. Na konci 80. let s ním však jezdilo už více řidičů i na různé jiné akce a vozidlo přestávalo být provozuschopné. V 90. letech byl již automobil nepojízdný a byl odprodán na díly pro stavbu malotraktoru – luníka (toto chmelenské pojmenování malotraktoru domácí výroby, luník, vzniklo, když pan Josef Holejšovský st. čp. 10 postavil ve Chmelné první tento stroj právě v roce, kdy Sověti vypustili na Měsíc lunární vozítko Lunochod).

   Dne 21. prosince 1976 byl zakoupen vysouvací dvoukolový žebřík ze zemědělského ústředního zásobovacího podniku Rakovník za 12 789 Kčs, na který poskytlo finance z vlastních prostředků v různé výši 14 členů sboru. Ten je dosud občany stále hojně využíván.

  V roce 1991 bylo zakoupeno od armády vojenské terénní nákladní vozidlo2 Praga V3S, které sboru, obci a občanům sloužilo do roku 1999. Protože s tímto vozidlem jezdil každý, kdo potřeboval, a nebyla mu poskytována náležitá péče, zhoršoval se tím jeho technický stav a vozidlo přestávalo splňovat podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, proto byla Praga V3S v roce 2000 odprodána za 5 000 Kč.

   Sbor od počátku svého založení (1935) pořádal téměř každoročně plesy, až do roku 1939. V období 2. světové války (1. 9. 1939 – 8. 5. 1945) a po ní veškerá činnost všech spolků ustala. Až začátkem 50. let 20. století začal SDH Chmelná plesy opět pořádat. To trvalo s několika přestávkami do roku 1983, kdy návštěvnost plesů pozvolna klesala a hasičský ples pořádaný 19. února 1983 v Malovidech byl na delší dobu poslední. Od druhé poloviny 80. let 20. století až do konce století a tisíciletí sbor hasičské plesy nepořádal.

   To se změnilo začátkem nového milénia, kdy chmelenští hasiči po dlouhých 16-ti letech opět hasičský ples pořádali. Protože tehdy ještě v obci nebyly vhodné prostory pro uskutečnění takovýchto akcí a bývalý hostinec „U Pitráků“, kde se dříve plesy konaly, se přestavoval, pořádali chmelenští hasiči plesy v kulturním domě v Otročicích. První byl 22. ledna 2000. V Otročicích chmelenští uspořádali celkem pět plesů, z nichž poslední, který se konal 22. ledna 2005 byl rybářský. Pak opět následovala několikaletá odmlka.

   Na přerušenou tradici hasičských plesů a bálů chmelenští hasiči navázali v sobotu 22. ledna 2011, kdy byl poprvé v přestavěném kulturním domě „U Pitráků“ uspořádán hasičský bál SDH Chmelná. Hrála domácí Chmelařinka a kapela Nesbend z Nesměřic, přišlo asi 130 lidí. Od té doby se hasičské bály pořádají nepřetržitě až dosud.

  Od 1. ledna 1992 byla organizace zpět přejmenována na Sbor dobrovolných hasičů Chmelná – SDH Chmelná.

V tomto roce je zakoupen ze společných prostředků Obce Chmelná a SDH Chmelná nový plně vybavený zásahový vozík se stříkačkou PS 12. S ní sbor v dalších letech začal jezdit nejen na postupové, ale také na různé soutěže pohárové a memoriály. Pro požární sport a účast na hasičských soutěží se nadchlo mnoho členů sboru, a proto došlo k úpravám této požární stříkačky, aby i soutěžní družstvo mělo na soutěžích šanci na co nejlepší umístění, protože tak jako v jiných sportech, tak i v tom hasičském jde pokrok dopředu a výsledky se zlepšují. Úpravy byly prováděny vlastními silami a tam kde jiné sbory stálo vylepšení výkonu desetitisíce SDH Chmelná toho dosáhlo s minimálními náklady, ale zato nespočtem odpracovaných hodin tehdejšího velitele, který strávil velmi mnoho času různým laděním motoru a zvětšování výkonu čerpadla, které sestavil z vyřazeného statoru čerpadla z hasičské cisterny a ze dvou svařených oběžných kol rotoru. V roce 1997 sbor zakoupil výkonnější motor, 1600 cm2 a v dalších letech i převodovku. Na přelomu 20. a 21. století byl SDH Chmelná na hasičských soutěží jedním z nejlepších na okrese, vyhrával jak pohárové soutěže, tak i soutěže postupové, ale bohužel se ze strany okresního vedení dostavovaly různé zbytečné komplikace a problémy, které soutěžní činnost sboru ztěžovaly.

   SDH Chmelná pořádalo několik hasičských soutěží, jak okrskových, tak vlastní O pohár obce Chmelná. Ty byly pořádány na hřišti ve Zdislavicích, potom v Miřeticích a po zajištění vhodných podmínek také doma ve Chmelné.

 

  V roce 2007 byla dokončena a slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice, která je součástí objektu kulturního domu „U Pitráků”. Sbor tak získal po 15ti letech opět odpovídající budovu pro svěřenou hasičskou techniku. Poslední hasičská zbrojnice byla u skladu zemědělského družstva a byla z důvodu přestavby skladu na hospodářskou budovu zbourána. Jinou se mezitím nepodařilo dokončit, a tak byla technika různě uložena v ne zcela vyhovujících prostorech.

  Pro další činnost sboru byl významný rok 2010, kdy byly dokončeny vnitřní 1prostory rekonstruovaného kulturního domu „U Pitráků“ kde se naskytly velmi slušné podmínky pro pořádání různých kulturních akcí. SDH Chmelná tu každoročně od roku 2011 pořádá v sezóně hasičské bály a během roku taneční zábavy.

  V tomto roce dostal sbor od obce Chmelná také prapor, který byl o pouti 16. května 2010 slavnostně posvěcen.

  Začátkem druhého desetiletí 21. století se sbor snaží navázat na úspěšné soutěžní výsledky z přelomu století, ale hasičské soutěže jsou stále rozvíjejícím se sportem a jsou stále kladeny vyšší nároky na lepší výkony nejen samotných soutěžících, ale také techniky. S tím je převážně spojena investice nemalých finančních prostředků do vybavení, ale v první řadě do stříkačky. Tec1hnika, se kterou se nechalo vyhrávat před několika lety, už v současné době na výkonné stroje o obsahu dvou i více kubických litrů nestačí.

  Dalším mezníkem v soutěžní činnosti SDH Chmelná, která je hlavní náplní sboru, byl květen 2015, kdy se uskutečnilo dlouho plánované další zvýšení výkonu požární stříkačky pro požární sport. K upravenému motoru o obsahu 1 600 ccm z roku 1997 s převodovkou se pořídilo výkonnější čerpadlo. Nechal se u odborné firmy upravit stator a koupilo se nové oběžné kolo. Také byl upraven rozvaděč vody. Těmito úpravami se chmelenská stříkačka přiblížila na úroveň špičkových strojů. Byl to i takový dárek k 80. výročí založení sboru.

  Na málo využívaném chmelenském hřišti byla vybudována dráha pro požární sport s rovným terénem, se základnou s umělou trávou a elektronickými terči, která poskytuje kvalitní podmínky pro tréninky, ale i pořádání hasičských soutěží.

  Od roku 2014 se začala do činnosti sboru zapojovala nastupující generace děvčat. Sbor se účastnil mnoha soutěží v požárních útocích, kde byl zastoupen jak v kategoriích mužů, tak i žen a dosahoval mnohých úspěchů nejen v pohárových soutěžích, ale také v seriálu Benešovské hasičské ligy. Padají nové rekordy v historii SDH Chmelná a soutěžící jsou vidět jak na sportovních kláních v okolí, ale i téměř po celém benešovském okrese, a na jiných místech. Sbor se soutěží nejen zúčastňuje, ale také je pořádá. V 2minulosti bylo mnoho soutěží pořádáno přímo ve Chmelné, jenže v současnosti nejsou v obci podmínky, které by zajistily zorganizování kvalitní soutěže na dobré úrovni. V posledních letech hasičské soutěže SDH Chmelná pořádá společně s SDH Miřetice ve sportovním areálu v Miřeticích, kde tamní hřiště se zázemím zaručuje kvalitní podmínky pro konání těchto sportovních klání. Soutěže O pohár obcí Chmelná a Miřetice jsou zařazeny do populární Benešovské hasičské ligy a pokaždé byly vyhodnoceny jako nejlepší pořadatelé v seriálu BNL. Na závěr soutěžní sezóny je pro všechny soutěžící, členy SDH Chmelná, příznivce sboru a chmelenské občany zorganizováno posezení s pohoštěním a vyhodnocením sezóny.

   Sbor nezahálí ani na poli společenském a kulturním, kdy se nemalou měrou podílí na veškerém dění v obci a je k dispozici i při mimořádných událostech a potřebách občanů.

Život v obci

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Odstávka elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 20
TÝDEN: 20
CELKEM: 16497

Partneři, svazky a projekty